Rizikové povolání
Představte si běžný čtvrteční večer. V divadle právě skončila akce, diváci pomalu opouštějí sál, bar, šatny, toalety ….. poslední opozdilci scházejí po širokém schodišti k východu. Personál kontroluje prázdné prostory, zhasínají se světla. Otevřenými vchodovými dveřmi proniká čerstvý větřík, věštící blížící se jaro. Vtom se hlavním vchodem cosi prosmykne. Ne z budovy ven – naopak. Dovnitř vběhne jakési tmavé drobné zvířátko, roztomilé, s huňatým ocasem. Kuna? Správce, technici i pokladní se sbíhají ve snaze vetřelce opět nasměrovat do nočního města. Ale tomu se v teple a světle vyloženě líbí, nechá se dokonce chytit a pohladit. Není to kuna, je to fretka. Evidentně civilizovaná a ochočená. Co s ní? Vyhodit ven? Hebká krasavice vyřeší situaci po svém, bez okolků se zakousne do ruky příliš aktivního zvukaře. A stiskne a drží. Teprve po několika dlouhých minutách se personálu podaří otevřít jí tlamičku a osvobodit pochroumaný a zkrvavený ukazovák. Celá situace nabývá vážnějších rozměrů – je tu zranění, zvíře může být nemocné …….. Správce duchapřítomně zavírá vchod a zabraňuje agresorce v útěku.
No a jak to celé dopadlo?
Městské kulturní středisko v Třebíči děkuje tímto motorizované jednotce Městské policie, která provedla odborný odchyt nebezpečného zvířete. Dále děkujeme místnímu útulku pro opuštěná zvířata a hlavně veterináři Honzovi Grossovi. Po jeho osvobozujícím verdiktu si oddychl zejména postižený zvukař, který se už viděl v nemocnici absolvujíc nepříjemnou protivzteklinovou léčbu.
Protentokrát všechno dobře skončilo, ale řekněte sami – není snad kultura rizikové povolání?
Jaromíra Hanáčková
Můj Poslední Mohykán
Miluji Novohradské hory. Před lety jsem si na jejich okraji pořídila starší rekreační domek, říkáme mu v rodině hrdě „chalupa“. Trávím tam veškerý svůj volný čas, delší než tři dny, na "otočku" je to přece jen trochu daleko.
Jaromíra Hanáčková
Mediální džungle aneb Jak jsem jela do rozhlasu
Každý ředitel kulturní instituce s jásotem vítá příležitost prezentovat práci jemu svěřené organizace v médiích.
Jaromíra Hanáčková
Neznámý hrdina Antonín Kalina
Vláda projednává návrh udělení vysokého státního vyznamenání – Řádu Bílého lva – siru Nicholasi Wintonovi za záchranu stovek dětí. Skvělý záměr, skvělý člověk. Při té příležitosti mě ale napadá – a co Antonín Kalina? Že ho neznáte? Tak si ten příběh v krátkosti poslechněte, stojí to za to.
Jaromíra Hanáčková
....... a bylo ticho jak v chrámu Páně
Mám moc ráda sakrální architekturu. S otevřenou duší vnímám prostou krásu venkovských kostelíků, obdivuji monumentální nádheru gotických chrámů, v úžasu vzhlížím k freskovým stropům barokních bazilik. Miluji to posvátné prostředí - ticho, klid, mír, staletou energii....... probouzí ve mně pocity úcty a obdivu.
Jaromíra Hanáčková
Nejen holocaust
Každoročně pořádáme v Třebíči touto dobou vzpomínkovou akci na paměť tragické události z nedávných dějin našeho města - odjezdu květnových transportů s židovskými obyvateli v roce 1942. Připomínku cest bez návratů, vlaků do Terezína. Nebývá to masová záležitost - přijedou rodiny několika málo přeživších, zástupci brněnské židovské obce, nechybí vedení města. Pietní a důstojné vzpomínce dodává mezinárodní vážnosti pravidelná přítomnost izraelského velvyslance a konzula.
Jaromíra Hanáčková
Kde jste všichni?
I když moc volného času nemám, nejraději ho trávím venku, v přírodě. Na kole nebo pěšky, s mým psem. V Čechách i na Moravě je spousta krásných míst, naše Vysočina je kouzelná za každého počasí. V poslední době se ale stále častěji zamýšlím nad jedním evidentním faktem. Možná někteří máte stejnou zkušenost - v našich lesích, hájích a na loukách, byť třeba nedaleko od měst či vesnic - často nikoho nepotkáte.
Jaromíra Hanáčková
To nevymyslíš, aneb Víkend příjemný, pohodový, relaxační
Po perném pracovním týdnu konečně víkend. Strávím ho na chalupě, bude jistě příjemný, pohodový, relaxační. Určitě se mi podaří nabrat energii do dalších dní.........
Jaromíra Hanáčková
Moji Třebíčané kultuře rozumějí
Takhle nějak by se dal parafrázovat slavný výrok Wolfganga Amadea Mozarta, který údajně pronesl po pražské premiéře své opery Don Giovanni.
Jaromíra Hanáčková
O koťatech, vnučce a optimismu
Všechno není tak špatné, jak mnozí tvrdí. Znovu jsem se o tom přesvědčila o víkendu na chalupě. Ráda bych se s vámi podělila o náš příběh.
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 739x